Oficiální název: Chorvatská republika Hlavní město: Zagreb Rozloha: 56542 km2 Počet obyvatel: 4422248 Hustota zalidnění: 81 lidí na km2 Státní zřízení pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem Časové Pásmo: GMT +1 h Administrativní dělení: 20 žup a okres hlavního města Nezávislost od: 25. června 1991 Měna: kuna
=100 lipa
Úřední jazyk: srbochorvatština Rozloha vodní plochy: 128 km2 Rozloha pevniny: 56414 km2 Délka hranic: 4862 km Délka pobřeží: 5835 km Sousedící země: Slovinsko, Maďarsko, Černá Hora a Srbsko, Bosna a Hercegovina |
| Státní vlajka a mapa: |
 |
|
|
Průměrný věk muže: 39 Průměrný věk ženy: 37 Hrubý domácí produkt na osobu: 4510$ Procento populace, které je gramotné: 97% Nezaměstnanost: 20 % (1998) Průmyslová odvětví: strojnický, chemický, hutnický, potravinářský a tabákový prům. Zemědělství: pěstování obilí(kukuřice, pšenice), brambor, cukrovky, sadařství, chov prasat, skotu, ovcí a koz Přírodní zdroje: ropa, zemní plyn, uhlí Nejvyšší hora: Dinara - 1830 m n. m Nejnižší bod: Jaderské moře - 0 m nad mořem Nejdelší řeka: Sáva (v zemi 610 km) Největší město: Zagreb (950.000 obyvatel) Přírodní nebezpečí: zemětřesení Železnice v km: 2296 Silnice v km: 28123 Přístaviště: Dubrovnik, Dugi Rat, Omisalj, Ploce, Pula, Rijeka, Sibenik, Split, Vukovar, Zadar Vojenská služba: ve věku 19 let Náboženská příslušnost: rímští katolíci 77%, protestanté 0%, pravoslavní 11%
|
|
ChorvatskoChorvatská republika se rozkládá na severovýchodním pobřeží Jaderského moře. Hraničními sousedy jsou Slovinsko a Maďarsko na severu, Jugoslávie na východě a Bosna a Hercegovina na východě a na jihu.
Terén země je velmi rozmanitý. Východní
Chorvatsko (včetně Slavonie) je součástí úrodných Panonských nížin. Na západě země (Dalmácie) leží několik navzájem rovnoběžných hřebenů Dinárských Alp, jejichž nejzápadnější okraj se svažuje přímo do Jaderského moře. Díky svému geologickému složení (vápence) je v
Chorvatsku velmi častý výskyt krasu. Nejvyšší horou Dinárských Alp je Triglav (1913 m n.m.) na hranicích s Bosnou. Dalším charakteristickým rysem
Chorvatska je jeho pobřeží a ostrovy. Právě díky krasovým jevům je pobřeží velmi členité, s četnými zálivy a zátokami a na některých místech i hezkými plážemi.
Nejdůležitějšími chorvatskými řekami jsou Dunaj, Sáva, Dráva a Kupa. Dráva a Sáva odvodňují Panonskou nížinu a vlévají se do Dunaje, která tvoří hranici mezi Chorvatskem a Jugoslávií. Řeka Kupa protéká podél Slovinských hranic so centrálního
Chorvatska, kde se vlévá do Sávy.
Klimatické poměry se mění směrem od pobřeží (mírné, středozemní klima s teplými a suchými léty a mírnými zimami) do vnitrozemí (kontinentální klima, tuhé zimy, suchá a horká léta). Teploty vzduchu v přímořských oblastech dosahují v létě až 35°C, teploty vody až 25°C.
Chorvatsko má několik velmi zajímavých národních parků: v Brijuni poblíž Puly je jeden z nejzachovalejších středomořských dubových lesů. Horský NP Risnjak je domovem pro medvědy a rysy, v NP Paklenica se vyskytuje mnoho chráněných druhů hmyzu, palzů a ptáků. Nám je asi nejznámější NP Plitvice s krásnými jezery, obývaný vysokou, medvědy a vlky.
DopravaPovolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích označených pro provoz motorových vozidel je maximální rychlost 100 km/hod, na komunikacích mimo osady je maximální rychost 80 km/hod, pokud místní úpravou není stanoveno jinak. V osadách je povolena maximální rychlost 50 km/hod - pokud není místní úpravou stanoveno jinak.
Dálniční poplatky v
Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice, kterým projedete. Dálniční poplatky se platí na těchto úsecích dálnic: Zagreb-Karlovac-Vukova Gorica, Zaprešić-Krapina, Zagreb-Velika Kopanica, Sv. Helena-Komin a Varaždin-Goričan; na silnici pro motorová vozidla Rijeka-Kupjak. Rovněž se platí poplatek za průjezd tunelem pod Učkou a mýtné na ostrov Krk.
Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jízdě za deště. Živičný povrch chorvatských silnic má jiné složení, než na jaké jsou zvyklí čeští řidiči. Za deště má vozovka prakticky stejné vlastnosti jako při náledí.
Dopravní přestupky řeší v
Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.
V případě dopravní nehody je nutné, aby si majitel vozidla od policie vyžádal sepsání protokolu o nehodě a poškozeném vozidle. Bez tohoto dokladu není možné z
Chorvatska vycestovat. Pro zajištění výkonu trestu nebo přítomnosti v přestupkovém řízení může oprávněná osoba zadržet pas cizího státní příslušníka do konce řízení, avšak nejdéle do 48 hodin.
Pokuty za nejčastější přestupky:
a) Za nepoužívání bezpečnostních pásů - pokuta 100,- HRK
b) Řízení pod vlivem alkoholu nad povolenou přípustnou hranici alkoholu v krvi (0,5 promile) - pokuta 500, - HRK + odnětí řidičského průkazu, vše v kompetenci příslušného Přestupkového soudu
c) Špatné parkování nebo zastavení - pokuta od 100,- do 150,- HRK
d) Překročení povolené rychlosti:
- při jízdě v osadě o 30 km/h rychleji než je nejvyšší povolená rychlost, při jízdě mimo osadu o 50 km/h rychleji než je nejvyšší povolená rychlost: 500 HRK
- při jízdě v osadě o 10 až 30 km/h rychleji než je nejvyšší povolená rychlost, při jízdě mimo osadu o 30 až 50 km/h rychleji než je nejvyšší povolená rychlost: 200 HRK
- při jízdě v osadě do 10 km/h rychleji než je nejvyšší povolená rychlost, při jízdě mimo osadu o 10 až 30 km/h rychleji než je nejvyšší povolená rychlost: 500 HRK.
Používání mobilního telefonu během jízdy v
Chorvatsku stále ještě zakázáno není, nicméně s ohledem na bezpečnost je nutné se telefonování bez hands free vyvarovat, zákaz ovšem platí v Rakousku a Slovinsku. Předpis o povinné jízdě se zapnutými světly během dne rovněž ještě nevstoupil v platnost.
Na celém území
Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě. V praxi to znamená, že s výjimkou ubytování v hotelu, kempu a privátu je jiný způsob nocování zakázán. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání, soudnímu řízení a peněžité pokutě, nebo vězení.