Hadi
V Chorvatsku je třeba v některých oblastech dávat pozor na hady, především různé druhy jedovatých zmijí. Nejnebezpečnější jsou zmije růžkaté, které se vyskytují ve větším množství např. na nejvyšším vrcholu poloostrova Pelješac - Sveti Ilij, kterému dali místní obyvatelé název Monte Vipera, tj. Hadí kopec. Zmije najdeme i v národním parku Paklenica a některých dalších místech. Naštěstí u pobřeží je v současnosti zmije vzácností.
Na hady je nutno dávat pozor tedy především v horách při trekkingu. Můžeme se s nimi setkat na zemi, ale i ve větvích stromů. Na hady nesahejte a nestrkejte ruce do otvorů, kde by se mohli nacházet. Pevná kotníčková obuv a kalhoty jsou nejlepší ochranou.

Komáři
V Chorvatsku vás mohou obtěžovat komáři. V určitých obdobích dochází k jejich přemnožení a pak jejich přítomnost komplikuje pobyt venku ve večerních hodinách i spánek.. Vybavte se proto kvalitními repelenty a odpuzovači tohoto hmyzu. Ve všech obchodech v Chorvatsku můžete zakoupit přípravky, které vám pomohou komáří invazi zdolat. Proti nepříjemnému svědění v případě komářího bodnutí je dobré použít některý s krémů s antihistaminiky, např. Fenistil gel.

Vosy
Při jídle a pití hlídejte pečlivě pohyb tohoto bodavého hmyzu, vyhýbejte se pobytu poblíž odpadkových košů a dalších míst, kde se vosy rády zdržují. Pokud máte alergii na vosí píchnutí, nezapomeňte se vybavit doma léky, podle síly vaší alergické reakce. Léky mějte u sebe a informujte své okolí o tom, co je třeba dělat v případě, že by se vám tato nepříjemná věc stala.

Štír
V Chorvatsku žije i pro nás nezvyklý štír, jehož některé druhy jsou prudce jedovaté. Naštěstí se vyskytují velmi málo.


Další nebezpečná zvířata se ukrývají pod mořskou hladinou.

Mořští ježci
Mořští ježci, správně ježovky (Echinoidea), kteří patří mezi ostnokožce, mohou být v místech svého výskytu nepříjemnou komplikací vašeho pobytu v moři. Bohužel se ježovky nevyskytují ve znečištěném moři, a proto se jim velmi daří v nádherně čistých vodách Jadranu. Žijí u dna, kde se živí bezobratlými živočichy a řasami.
Na vápenatém povrchu těla mají ježovky rovněž vápenaté a velmi ostré bodliny. Vbodnutí do těla působí nepříjemné a bolestivé záněty. U některých druhů hvězdic a zejména mořských ježků jsou totiž trny (v tomto případě zvaná pedicelaria) opatřeny chapadélky, která se po dotyku sevřou, protnou pokožku a vpraví toxin do rány stahem příčně pruhovaných svalů. Při poranění hvězdicí se dostaví pouze lokální reakce: pálení, někdy až palčivá bolest s zčervenáním v okolí rány, edém. V některých případech fragmenty trnů proniknou do pokožky, aniž by způsobily obtíže, jindy se úlomky vhojí a musí být vyjmuty chirurgicky. Při poranění ostny mořských ježků se může dostavit nevolnost, zvracení nebo i dechové potíže. Nejprve je třeba se pokusit o odstranění úlomků trnu z rány vytlačením a provést ošetření antiseptikem. Důležité je, aby bodliny nevyschly, doporučuje se postižená místa při odstraňování namáčet. Při hlubším průniku je nutná chirurgická extrakce.
Jako nejlepší prevence se doporučuje používat v místech jejich výskytu obuv do vody. V současné době je na trhu velký výběr speciální obuvi určené pro pobyt ve vodě, pokud není k dispozici stačí plátěná obuv s gumovou podrážkou.
K ostnokožcům vedle ježovek patří také velmi oblíbené hvězdice (Asteroidea), které se vyskytují na Jadranu v mnoha druzích. Přes svůj okouzlující vzhled se jedná o velmi kruté dravce, kteří napadají mušle, svými silnými rameny opatřenými přísavkami je často i několik hodin roztahují od sebe, aby je pak mohly vysát. I o hvězdice je možné se poranit, takže na ně dávejte pozor a neberte je do holé ruky.

Medúzy
Nepříjemné může být v moři také setkání s některými druhy medúz. Medúzy patří i přes svoji zvláštní krásu k obávaným živočichům většiny moří. Řada z nich má totiž schopnost uštědřit při kontaktu s nimi bolestivé popáleniny. Žahnutí způsobené medúzou je velmi bolestivé a špatně se hojí. Šok ze zranění může výjimečně způsobit i utonutí.
Pokud nevíte zcela jistě, že medúza je neškodná, nikdy se jí nedotýkejte a vyhněte se kontaktu medúzy s vaším tělem. Pokud k žahnutí dojde, ošetřete poraněné místo gelem nebo krémem s antihistaminikem. Pokud se ocitnete v místech, kde se zcela evidentně setkání s medúzou neubráníte, osvědčilo se ošetřit pokožku před vstupem do moře mastným olejem, který vytvoří film, zeslabující účinky žahnutí.

Chobotnice obecná
V Jadranu žije chobotnice obecná (Octopus vulgaris), která dorůstá až 50 cm délky. Velké druhy chobotnic se na Jadranu nevyskytují. Chobotnice žije v různých skalních průrvách, a škvírách.. Svůj úkryt ve dne neopouští, na lov vydává v noci. Živí se kraby, měkkýši a rybkami. Chobotnice jsou naštěstí plaché a na člověka neútočí. Přesto při leknutí nebo případné obraně by mohly být pro potápěče nebezpečné. Když jsou v nebezpečí, vypouštějí látku připomínající inkoust, do kterého se snaží zahalit. Chobotnice mají velkou sílu, a pokud se přisají, nerady se pouštějí. Jejich rohovinový zobáček také dokáže uštědřit pořádný štípanec... Proto se jich nikdy nedotýkejte a nestrkejte ruce do otvorů, kde by se mohly ukrývat.

Muréna obecná
Muréna obecná (Murana helena) žije také v jadranských vodách a dosahuje hmotnosti až 14 kg. Nejraději má různé úzké rozsedliny, vraky starých lodí a je velmi nebezpečným dravcem. Svými jedovatými zuby může ohrozit i potápěče. Nikdy nestrkejte ruce do otvorů, kde by se mohla ukrývat, a vyhněte se případnému kontaktu s ní.

Trnucha obecná
Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) patří k rybám, které rybáři na chorvatském pobřeží loví, i když její maso není žádnou zvláštní lahůdkou. Spíše její vzhled a pověst dravce, který bojuje o svůj život, činí její lov atraktivním. Velký pozor je však třeba dávat na trn, kterým je vybavena. Zranění tímto trnem je totiž velmi bolestivé a nebezpečné.

Žralok
Také žraloci se ve zdejších vodách vyskytují, ale naštěstí je naprostá většina těch, kteří se vyskytují podél pobřeží, neškodná. Mimo oblasti velkých přístavů se žraloci na Jadranu vyskytují naprosto výjimečně, kromě malých neškodných druhů.
Hojný je tu ale především žralok zvaný mačka velkoskvrnná či žralok skvrnitý (Scyliorhinus stellaris). Jedná se o menšího žraloka o maximální délce do 160 cm. Sportovními rybáři je velmi ceněn jako ryba s chutným masem. Žije u dna do hloubky 60 m a ve dne většinou odpočívá u dna nebo v různých otvorech. Průměrná hmotnost těchto ryb se pohybuje okolo 6 kg, takže se tu vyskytují spíše menší jedinci. Tento živočich o potápěče nejeví zájem, naopak je zajímavé jej pozorovat.
Žralok modrý (Prionace glauca) žije na otevřeném moři a na Jadranu naštěstí jen výjimečně. Může být totiž nebezpečný pro lidi, kteří plavou nebo se potápějí. Dosahuje délky až 4,5 m a váhy kolem 80 kg. Občas se sem zástupce tohoto druhu zatoulá za některou z velkých rybářských lodí, která mu poskytuje dostatek odpadků.
Žralok sleďový (Lamna nasus) patří k nebezpečným žralokům, žije však výhradně na otevřeném moři. Dosahuje váhy 200 kg a délky kolem 3,5 m.
Mimo trasy velkých lodí a oblasti největších přístavů se žraloci na Jadranu vyskytují naprosto výjimečně. Přitom jde většinou o malé druhy.