Chorvatsko se nachází na jihu Evropy na pobřeží Jaderského moře. Jeho název v chorvatštině zní Hrvatska a hlavním městem je Zagreb (Záhřeb). Poloha Chorvatska na rozhraní střední Evropy a Středomoří jej předurčuje jako místo střetávání a prolínání různých kultur. Rozloha země je 56.538 km čtverečních. Na severu sousedí Chorvatsko se Slovinskem, na východě s Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a na jihu s Černou Horou.

Největší území pokrývá Panonská nížina se dvěma největšími řekami – Sávou a Drávou, které se vlévají do Dunaje. Tyto velké řeky jsou zároveň důležitými dopravními tepnami. Dalšími významnými vodními toky jsou řeky Kupa, Mura, Neretva, Mirna, Krka atd.

Téměř 40 % rozlohy Chorvatska tvoří pohoří. Jeho území navazuje na východní část Alp a pokračuje až k Panonské nížině na východě země. Mezi nimi se rozprostírá Dinárské pohoří s nejvyšším bodem - Chorvatska Dinara (1.831 m). Je součástí Dinárské horské soustavy, která navazuje na Julské Alpy. Geologicky starší pásmo Bosenských hor, prochází vnitrozemím a jeho větší část se nachází na území Bosny. Pásmo Dinárského krasu se táhne podél pobřeží a je tvořeno silně zvrásněnými druhohorními vápenci.
Slovinská část Dinárského krasu přechází v Chorvatsku do mohutného pohoří Gorski kotar. Nejdelší a nejvýznamnější částí Dinárského krasu i celého Chorvatska je však pohoří Velebit, které odděluje náhorní plošinu Lika od pobřeží Jadranu. Pohoří Velebit, s nejvyšším vrcholem Vaganski vrch (1758 m) v oblasti Jižního Velebitu, se vyznačuje nádhernou přírodou a hrálo vždy významnou roli v životě Chorvatů. V oblasti Velebitu najdete národní park Severní Velebit a také v jižní části se nachází národní park Paklenica. Není náhodou, že oblast Velebitu s mnoha endemickými druhy patří mezi přírodní památky UNESCO. Nachází se tu i nejhlubší propast v Chorvatsku – Lukova jama (1.392 m), která se svojí hloubkou řadí na 9. místo ve světě.
Dalšími pohořími jsou Kozjak, Mosor a především další mohutný horský masiv Biokovo s nejvyšším vrcholem Sveti Jure (1.762 m), který dává neopakovatelný vzhled oblíbené Makarské zátoce.
Chorvatská pohoří jsou proslulá svými krasovými jevy.

Součástí Chorvatska je 1.777 km dlouhý členitý pás nádherného pobřeží podél Jaderského moře, připočteme-li ostrovy, činí délka pobřeží celých 5.835 km. Chorvatské pobřeží zabírá většinu pobřeží východního Jadranu a táhne se od mysu Savudrija na severu k mysu Oštri na jihu. Chorvatské pobřeží je výjimečné svojí členitostí, která mu dodává osobité kouzlo. Pobřeží v Chorvatsku vyniká svojí různorodostí. V místech, kde je tvořeno vápencem, se nacházejí strmé skalnaté břehy se skalními útvary a kameny, na některých místech je pobřeží naopak nízké, snadno dostupné a písčité.
Ostrovy byly původně zcela jistě součástí pevniny, důkazem je stejné geologické složení i jejich uspořádání.
Největším ostrovem je Krk (409 km čtverečních) ležící v Kvarnerském zálivu. Kromě něj se nachází podél pobřeží téměř 2.000 dalších ostrovů, ostrůvků a skalních útesů.
Velkých ostrovů tu najdete 69, z nichž je trvale obydleno okolo 55. Ostrůvků leží podél pobřeží kolem 660, jsou porostlé vegetací a žádný z nich není trvale obydlen. Zbylé útvary reprezentují především útesy, jejichž udávaný počet se pohybuje kolem 500.
Druhým největším ostrovem je Cres (404 km čtverečních) a Brač (396 km čtverečních). Čtvrtý podle velikosti je ostrov Hvar, ale prvenství mezi ostatními ostrovy má zajištěno z titulu své délky. je sice značně menší, ale zato je to nejdelší ostrov (68 km). Nejvyšším ostrovem je Brač (778 m).

Největším poloostrovem je Istrijský poloostrov na severozápadě Chorvatska o rozloze 3.160 km čtverečních. Jeho velmi členité pobřeží patří k nejoblíbenějším turistickým lokalitám na Jadranu. Na severovýchodě odděluje poloostrov od vnitrozemí Dinárské pohoří, severní část poloostrova se rozkládá na území Slovinska. Istrie se dále dělí na Červenou Istrii na jihu poloostrova od Labinu (podle úrodné červeně zbarvené půdy), na Šedou Istrii mezi Terstem, mysem Savudrija a Labinem (podle zabarvení erodovaného vápence) a Bílou Istrii v oblasti pohoří Učka a Čičarija (podle krasových pohoří). Druhým největším poloostrovem je Pelješac na jihu země, který má tvar protáhlého horského hřebene. V místě, kde vystupuje z pevniny, je velmi úzký a také nízký. Poloostrov představuje nepříjemnou komplikaci pro lodní dopravu, protože lodi jej musí zdlouhavě objíždět. Již dlouho se uvažuje o prokopání průplavu v nejužší části poloostrova a jeho oddělení od pevniny, které by velmi pomohlo lodní dopravě, ale vzhledem k vysoké finanční náročnosti nebyl projekt dosud realizován.

Největší zálivy na chorvatském pobřeží jsou Kvarnerský na severu a Kaštelský záliv ve střední Dalmácii.

Chorvatsko se dělí na oblast Istrie a Kvarneru, Střední Chorvatsko, Severní Chorvatsko, Slavonii a Baranju a na oblast Dalmácie. Pobřeží se geograficky dále dělí na Západoistrijské přímoří na Istrii, Kvarnerskou riviéru v oblasti Kvarnerského zálivu, Chorvatské přímoří v oblasti kolem Rijeky až ke Karlobagu, Severní Dalmácii od Karlobagu po Rogoznici, Střední Dalmácii od Rogoznice po Gradac a Jižní Dalmácii, která pokračuje až k hranicím Chorvatska s Černou Horou.
Chorvatské ostrovy podél pobřeží Jadranu se dělí ve směru ze severu na jih na Západoistrijské, Kvarnerské (Cres, Lošinj, Krk, Ráb, Pag atd.), Severodalmatské (Premuda, Molat atd.), Středodalmatské (Brač, Drvenik, Hvar, Visatd.) a Jihodalmatské (Mljet, Korčula, Palagruža, Lopud atd.) ostrovy.