Navigace - Chorvatsko
Dovolená Chorvatsko Recenze hotelů Chorvatsko
Novinky Chorvatsko Hotely a ubytování Chorvatsko
Víza Chorvatsko Fotogalerie Chorvatsko
Mapy a průvodce Chorvatsko Informace Chorvatsko


      --> Zeměpisné informace

      Obecné geografické informace
      Podnebí
      -->Přírodní podmínky

Chorvatsko - Přírodní podmínky

Zajímavé přírodní úkazy
Krasové jevy – jeskyně, propasti, vyvěračky…
Krasové jevy patří k největším zajímavostem Chorvatska a lákají sem turisty z celého světa. Je totiž jen velmi málo zemí, kde se dají pozorovat v takovém rozsahu. Chorvatsko za ně vděčí Dinárské horské soustavě, která se skládá z druhohorních vápenců a je bohatá na krasové jevy.

Pobřeží Chorvatska je podle všeho částí Dinárské horské soustavy, kterou zatopilo moře a díky tomu nejvyšší vrcholky pohoří dnes vystupují z moře jako ostrovy. Díky tomu se na mořském dnu až do dnešních dnů dochovaly jeskyně, propasti, zatopená údolí a další krasové jevy. To samozřejmě zvyšuje atraktivitu vod v oblasti jaderského pobřeží pro potápěče. Nesmírně zajímavým úkazem jsou tzv. vrulje. Jedná se o původní prameny, které vyvěraly v rámci krasové činnosti na povrch (odtud jejich název vyvěračky), ale po poklesu masivu a jeho zatopení mořem nevyvěrají na povrch zemský, ale až 20 metrů pod mořskou hladinu. Mícháním sladkovodního pramene a mořské vody vznikají zajímavé efekty. Voda v moři kolem jejich vyústění bývá výrazně chladnější. Velmi častým jevem jsou vrulje na pobřeží Istrie, v Kvarnerském zálivu, pod Biokovem a Velebitem a na mnoha dalších místech.

Všechny tyto jevy se samozřejmě mnohem výrazněji než pod mořskou hladinou projevují v chorvatských vápencových pohořích, zejména v pobřežních oblastech. Jeskyně, vyvěračky, propasti, skalní útvary a mosty, jezera – jsou oblíbenými místy, kam se vydávají turisté.
Zajímavé jeskyně Manita peč najdete v národním parku Paklenica v pohoří Velebit, Cerovačke spilje rovněž ve Velebitu, Biševska plava spilja se nachází na malém ostrově Biševo nedaleko Visu, další pozoruhodné jeskyně jsou na ostrovech Brač, Hvar, Krk, Lastovo a na mnoha dalších místech.
Propasti jsou velmi atraktivním přírodním jevem a v Chorvatsku jich najdete velké množství. Na některých ostrovech se jich nachází až několik set! Jejich návštěvu si mohou dopřát pouze zkušení speleologové, ale často je tu pamatováno i na turisty, kteří mohou do propasti bezpečně nahlédnout. Chorvatsko je domovem 9. nejhlubší propasti na světě – Lukova jama (1.392 m) v pohoří Velebit. Další hluboké propasti najdete také v Severním Velebitu, v Biokovu atd.
Hydrologické jevy patří k nejzajímavějším krasovým jevům. Patří sem ponorné řeky, vyvěračky, které vrhají vodu nashromážděnou v podzemí na povrch, nebo bývalá podzemní jezera, která se po zřícení stropů změnila v uchvacující přírodní výtvory. Vyvěračky si můžete prohlédnout nedaleko Dubrovníku nebo v pohoří Gorski kotar poblíž vesnice Skrad. Ponor najdete např. v Pazinu na Istrii.
V krasových pohořích se nachází také ojedinělá flora a fauna, ve vyvěračkách a podzemních pramenech žijí např. macaráti.


Zvířata
Fauna Chorvatska oplývá velkým množstvím nejrůznějších druhů, z nichž některé jsou endemické. Příroda v Chorvatsku se díky poloze země značně liší od té, na kterou jsme zvyklí ve střední Evropě.

Řadu živočišných druhů, které se zde vyskytují, však známe, protože žijí u nás.
Jedná se zejména o vysokou zvěř, zajíce, lišky, veverky, kuny atd. V některých částech země žijí v hojném počtu i koroptve, jeřábi, jezevci, vydry, vlci. Setkat se můžete v národních parcích i s rysem, divokou kočkou nebo medvědem.
Kamzíky zde dlouhou dobu nikdo nespatřil, takže se mělo zato, že v Chorvatsku již nežijí. Před několika lety se však na chorvatských horách usídlilo několik jedinců původem ze Slovinska a jejich počet se každým rokem zvyšuje.
Zvláštností v chorvatské živočišné říši jsou zejména šakali, kteří se vyskytují na poloostrově Pelješac a odtud se rozšířili na Korčulu.
Na ostrově Mljetu a také částečně na poloostrově Pelešjac žije početná populace malé cibetkovité šelmy s názvem promyka mungo. Velmi zajímavá je historie jejího příchodu na ostrov. Byla sem totiž cíleně dovezena v 19. stol. z Indie, která je jejím domovem. Důvodem se stala její záliba v konzumaci jedovatých hadů, jejichž přemnoženou populaci zde měla snížit. Jako prostředek proti přemnožení hadů se promyky sice osvědčily, ale jaksi se neuvážil fakt, že tato malá šelma s oblibou konzumuje i ptáky a další drobné zvířectvo, takže působí škody nejen mezi divoce žijícími zvířaty, ale i u místních zemědělců.
Ostrov Cres je v současnosti jednou z posledních evropských lokalit, kde zatím žije vzácný sup bělohlavý.
V Chorvatsku žije i celá řada druhů dalších zajímavých ptáků. Najdete tu vzácné orly skalní, orly jestřábí, sokoly stěhovavé, čápy, racky, jeřáby a svá zimoviště tu nacházejí i mnozí ptáci ze severních částí Evropy. Zajímaví jsou také plameňáci a pelikáni, kteří zde rovněž žijí.
V Chorvatsku se vyskytují různé druhy hadů, především jedovatých zmijí. Nejnebezpečnější jsou zmije růžkaté, které se vyskytují ve větším množství např. na nejvyšším vrcholu poloostrova Pelješac - Sveti Ilij, kterému dali místní obyvatelé název Monte Vipera, tj. Hadí kopec. Zmije najdeme i v národním parku Paklenica a některých dalších místech. Naštěstí u pobřeží je v současnosti zmije vzácností. Na hady je nutno dávat pozor tedy především v horách při trekkingu. Můžeme se s nimi setkat na zemi, ale i ve větvích stromů. Pevná kotníčková obuv a kalhoty jsou nejlepší ochranou.
Také nejrůznější druhy ještěrek jsou velmi rozšířeny.
Mezi oblíbené živočichy patří rovněž suchozemské želvy.
V Chorvatsku žije i pro nás nezvyklý štír, jehož některé druhy jsou prudce jedovaté. Naštěstí se vyskytuje velmi málo.
Obří stonožka patří také ke zdejším raritám.
Typickým hmyzem pobřeží Jadranu jsou cikády, bez jejichž typického zvukového projevu bychom si snad ani pobyt u zdejšího moře nedovadli představit.
Chorvatskou zvláštností mezi sladkovodními rybami je macarát jeskynní, který žije v podzemí v místech spojených s krasovými jevy. Vyskytuje se především ve vyvěračkách nebo podzemních jezerech.

Velké množství dalších zajímavých živočišných druhů se ukrývá pod mořskou hladinou. Zdejší moře obývá přes 380 druhů ryb. Většina z nich však patří k tzv. modrým rybám, které nežijí trvale v Jaderském moři, ale jen tudy táhnou při cestě z jejich domova ve Středozemním moři. Jedná se hlavně o sardele, tuňáky, makrely atd. Přesto se právě na ně zaměřuje chorvatský rybolov, pro který představují hlavní zdroj příjmů. Ryby, které jsou stálými obyvateli Jadranu, tzv. bílé ryby, jsou velmi žádané a jejich maso je pokládáno za vynikající pochoutku. Jedná se zejména o parmici nachovou, cípala hlavatého nebo zubatce.
Nepříliš oblíbenými obyvateli Jadranu jsou mořští ježci, správně ježovky (Echinoidea), kteří patří mezi ostnokožce a mohou být v místech svého výskytu nepříjemnou komplikací vašeho pobytu v moři. Bohužel se ježovky nevyskytují ve znečištěném moři, a proto se jim velmi daří v nádherně čistých vodách Jadranu. Žijí u dna, kde se živí bezobratlými živočichy a řasami. Na vápenatém povrchu těla mají ježovky rovněž vápenaté a velmi ostré bodliny. Vbodnutí do těla působí nepříjemné a bolestivé záněty. U některých druhů hvězdic a zejména mořských ježků jsou totiž trny (v tomto případě zvaná pedicelaria) opatřeny chapadélky, která se po dotyku sevřou, protnou pokožku a vpraví toxin do rány stahem příčně pruhovaných svalů.
K ostnokožcům vedle ježovek patří také velmi oblíbené hvězdice (Asteroidea), které se vyskytují na Jadranu v mnoha druzích. Přes svůj okouzlující vzhled se jedná o velmi kruté dravce, kteří napadají mušle, svými silnými rameny opatřenými přísavkami je často i několik hodin roztahují od sebe, aby je pak mohly vysát. I o hvězdice je možné se poranit.
Dále žijí v Jadranu především olihně, sépie a chobotnice, raci, humři a langusty , rovněž slávky jedlé a ostranky jaderské. Oblíbené ústřice se pěstují uměle, aby se pokryla poptávka po těchto žádaných lahůdkách.
Nepříjemné může být v moři setkání s některými druhy medúz, které patří i přes svoji zvláštní krásu k obávaným živočichům většiny moří.
V Jadranu žije chobotnice obecná (Octopus vulgaris), která dorůstá až 50 cm délky. Velké druhy chobotnic se na Jadranu nevyskytují. Chobotnice žije v různých skalních průrvách, a škvírách.. Svůj úkryt ve dne neopouští, na lov vydává v noci. Živí se kraby, měkkýši a rybkami. Chobotnice jsou naštěstí plaché a na člověka neútočí. Přesto při leknutí nebo případné obraně by mohly být pro potápěče nebezpečné. Když jsou v nebezpečí, vypouštějí látku připomínající inkoust, do kterého se snaží zahalit.
Muréna obecná (Murana helena) žije také v jadranských vodách a dosahuje hmotnosti až 14 kg. Nejraději má různé úzké rozsedliny, vraky starých lodí a je velmi nebezpečným dravcem.
Také žraloci se ve zdejších vodách vyskytují, ale naštěstí je naprostá většina těch, kteří se vyskytují podél pobřeží, neškodná. Mimo oblasti velkých přístavů se žraloci na Jadranu vyskytují naprosto výjimečně, kromě malých neškodných druhů.
Hojný je tu ale především žralok zvaný mačka velkoskvrnná či žralok skvrnitý (Scyliorhinus stellaris). Jedná se o menšího žraloka o maximální délce do 160 cm. Sportovními rybáři je velmi ceněn jako ryba s chutným masem. Žije u dna do hloubky 60 m a ve dne většinou odpočívá u dna nebo v různých otvorech. Průměrná hmotnost těchto ryb se pohybuje okolo 6 kg, takže se tu vyskytují spíše menší jedinci. Tento živočich o potápěče nejeví zájem, naopak je zajímavé jej pozorovat.
Žralok modrý (Prionace glauca) žije na otevřeném moři a na Jadranu naštěstí jen výjimečně. Může být totiž nebezpečný pro lidi, kteří plavou nebo se potápějí. Dosahuje délky až 4,5 m a váhy kolem 80 kg. Občas se sem zástupce tohoto druhu zatoulá za některou z velkých rybářských lodí, která mu poskytuje dostatek odpadků.
Žralok sleďový (Lamna nasus) patří k nebezpečným žralokům, žije však výhradně na otevřeném moři. Dosahuje váhy 200 kg a délky kolem 3,5 m. Mimo trasy těchto lodí a mimo oblasti velkých přístavů se žraloci na Jadranu vyskytují naprosto výjimečně. Přitom jde většinou o malé druhy.
Na Jadranu můžete, pokud budete mít při plavbě lodí štěstí, spatřit i oblíbené delfíny.
Zato středomořští lachtani, kteří dříve žili na ostrově Mljet a některých dalších místech z Jadranu prakticky zmizeli. Tato vzácná ohrožená zvířata byla sice pozorována u nejvzdálenějších osamělých ostrůvků, ale jejich počet se drasticky snižuje.
Mořská houba představuje jedno z podmořských tajemství Jadranu. Jedná se totiž o živočicha, ne o rostlinu, jak bychom si mohli na první pohled myslet. Všichni ji známe spíše ze starých filmů, protože lidé v minulosti ji hojně využívali k mytí. Tyto pravé přírodní houby se získávají z živočicha, který žije v hloubce od 5 do 60 metrů, ale někdy i mnohem hlouběji, a živí se planktonem. Ten si opatřuje přefiltrováváním vody. V Chorvatsku žijí velmi kvalitní druhy těchto hub, především Dalmatská jemná (Dalmata fina).
Korály (Corallium rubrum) se vyskytují v menším rozsahu a ve stále větších hloubkách, protože jejich kolonie jsou ničeny intenzivním rybolovem a trvá nesmírně dlouho než zničené korály opět dorostou.


Rostliny
Chorvatská flora se výrazně liší podle oblastí svého výskytu. Různých typů se tu nachází několik, ale nejznámější je zcela jistě středomořská fauna v oblasti pobřeží Jadranu, pro kterou je typická stále zelená vegetace a velké bohatství rostlinných druhů. Dále se tu nachází rostlinstvo vnitrozemské a také rostlinstvo horských oblastí.
Nejhustší lesy se nacházejí na západě Chorvatska a skládají se nejčastěji z buků, smrků, jedlí atd. V oblasti Dinárských hor byly lesy vykáceny, země zůstala kamenitá, ve vyšších polohách se vyskytují kleče, jalovce a pěnišníky.

Hranice středomořské stále zelené vegetace leží v nadmořské výšce cca 300 - 400 m.
Při pobřeží je nejvíce rozšířena rostlinná formace macchie (makchie), složená převážně z tvrdolistých, stále zelených a trnitých keřů, křovin a nízkých zakrslých stromů. Jedná se především o jalovec, myrtu, vavřín nebo řečík, které mají dobrou pařezovou výmladnost a snášejí dobře okus koz a skotu. Macchie jsou také často náhradními formacemi po zničených doubravách a borech.

Na suchých vápencových skalách roste frygana, kterou tvoří nízké řídké keře a byliny - pryšec, kozinec a šalvěj.

Lesů je na pobřeží velmi málo, i když v minulosti zde byly listnaté lesy rozšířeným porostem. Rostly v nich hlavně duby, javory a habry. Ve zbytcích lesů dnes převládá dub cesmínovitý (Quercus ilex).
Dalšími dřevinami planika (Arbutus unedo), rohovník obecný (Ceratonia siliqua), jehož plody známe pod názvem svatojánský chléb, lokvát japonský (Eriobotrya japonica) nebo vřesovec stromovitý (Erica arborea). Z jehličnatých stromů jsou nejrozšířenější borovice, zejména borovice přímořská (Pinus pinaster), pinie (Pinus pinea) a borovice černá (Pinus nigra).

Dále se na pobřeží vyskytují druhy, které sem byly přivezeny ze subtropického pásma a které zde našly ideální podmínky k růstu. Většinou se jedná o okrasné rostliny, které dodávají pobřežním oblastem exotický vzhled.. Jedná se hlavně o palmy, oleandry, agave, aloe, cypřiše atd.

K rostlinám, které se pěstují cíleně patří především olivovníky, citrusovníky, fíkovníky a především vinná réva.

Tradičními rostlinami pěstovanými pro užitek jsou olivovníky. Pěstují se podél celého pobřeží, nejkvalitnější olivy se sklízejí v okolí Dubrovníku a na ostrovech.

Slunné Chorvatsko je skutečným rájem pro vinnou révu, které se zde skvěle daří..
Celkově Chorvatsko produkuje okolo 67 % bílého a 33 % červeného vína. Chorvatské vinice přísluší ke dvěma vinařským regionům - ke kontinentálnímu, s převahou odrůd bílého vína (93 %), a k přímořskému, v němž vedou červené odrůdy (70 %). K nejrozšířenějším odrůdám patří vlašský ryzlink, rýnský ryzlink, sauvignon, chardonnay nebo tramín.

Fíkovníky a mandloně jsou méně náročné na teplo než olivovníky a pěstují se proto i dále ve vnitrozemí moře a ve výškách i nad 300 m n. m, např, v údolí Krky.

Citrusům včetně mandarinek se daří zejména v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku, dále se pěstuje i kiwi, meruňky, broskve a atd.

Modré voňavé lány levandule patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete v Chorvatsku spatřit. Nejen na ostrově Hvar, který je levandulí proslulý, ale i na jiných místech všude na pobřeží můžete obdivovat krásu a vůni této výjimečné rostliny.

Zvláštní endemickou rostlinou je dubrovnická chrpa, která roste na ostrově Mljet.


Průvodce a mapy


Jadranské...
Jadranské pobřeží 2
374 Kč
Chorvatsko...
Chorvatsko 2
299 Kč
Istrie...
Istrie a Kvarnerský záliv - mapa s průvodcem
57 Kč
Chorvatsko...
Chorvatsko 1 - (Istrie, Záhřeb, Slavonie)
158 Kč
Chorvatsko...
Chorvatsko  1:500.000 - AK 7401
174 Kč
Chorvatsko...
Chorvatsko -Pobřeží Jadranu - Dalmácie
135 Kč

Sopka.cz - cestování, dovolená

Marco Polo - exotická dovolená

Afrika safari

golfové zájezdy

  • Jsme autorizovaní prodejci více než 100 CK
  • Nakupujete přes pojištěnou CK Marco Polo
  • Najdeme vám tu nejlepší cenu





chorvatsko

Odkazy
odkazy