V Chorvatsku převládá rostlinná výroba, protože přírodní podmínky pro chov domácích zvířat nejsou tak příznivé jako pro pěstování užitkových rostlin. Na více než polovině veškeré orné půdy se pěstují obilniny, především kukuřice a pšenice, ale také brambory, řepa, slunečnice, konopí nebo len. Výrazně se od sebe liší zemědělství ve vnitrozemí a v oblastech kolem pobřeží, protože právě zemědělství je nejvíce ovlivňováno rozdílnými přírodními podmínkami.

Slunné Chorvatsko je skutečným rájem pro vinnou révu, které se zde skvěle daří..
Celkově Chorvatsko produkuje okolo 67 % bílého a 33 % červeného vína. Chorvatské vinice přísluší ke dvěma vinařským regionům - ke kontinentálnímu, s převahou odrůd bílého vína (93 %), a k přímořskému, v němž vedou červené odrůdy (70 %). K nejrozšířenějším odrůdám patří vlašský ryzlink, rýnský ryzlink, sauvignon, chardonnay nebo tramín. Za nejkvalitnější jsou pokládána kvalitními červenými vína z přímořských oblastí. Není náhodou, že byla dodávána na císařský dvůr již v dobách Rakouska - Uherska. Vinná réva se zde pěstovala odedávna a v minulosti byla jedním z hlavních zdrojů obživy pro místní obyvatele. Epidemie révokazu na přelomu 19. a 20. stol., která zničila většinu vinohradů v zemi, byla proto obrovskou katastrofou. Na počátku 20. století tak zapříčinila velkou vlnou emigrace, protože mnoho rodin přišlo o jediný zdroj obživy. Jen zarostlé opuštěné vinohrady v některých místech na pobřeží, např, na ostrově Hvar, dávají tiché svědectví o této dávné tragédii. I dnes je pěstování vinné révy významnou součástí chorvatského zemědělství.

Tradičními rostlinami pěstovanými pro užitek jsou olivovníky. Pěstují se podél celého pobřeží, nejkvalitnější olivy se sklízejí v okolí Dubrovníku a na ostrovech. Skutečnost, že o olivovníky není téměř třeba se starat, z nich učinila v minulosti nejoblíbenější užitkovou dřevinu v pobřežních oblastech. V 18. století se zde prý nacházelo přes 25 milionů těchto nenáročných stromů. Ačkoliv jich bylo mnoho vykáceno kvůli pěstování vinné révy, po epidemii révokazu a následném zničení vinic olivovníky znovu na mnoha místech slavily svůj návrat.

Fíkovníky a mandloně jsou méně náročné na teplo než olivovníky a pěstují se proto i dále ve vnitrozemí moře a ve výškách i nad 300 m n. m, např, v údolí Krky.

Citrusům včetně mandarinek se daří zejména v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku, dále se pěstuje i kiwi, kterému se zde výborně daří. Dalším oblíbeným ovocem jsou meruňky a broskve.

Modré voňavé lány levandule patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete v Chorvatsku spatřit. Nejen na ostrově Hvar, který je levandulí proslulý, ale i na jiných místech všude na pobřeží můžete obdivovat krásu a vůni této výjimečné rostliny.

Na některých místech se pěstuje také tabák.


V Chorvatsku se živočišná výroba zaměřuje především na chov prasat, hovězího dobytka a ovcí. Skot se chová především v severních oblastech, kde je dostatek rostlinného krmiva. V jižních oblastech Chorvatska se pěstují méně náročné druhy, především ovce, kozy a osli.

Rozšířený je také chov drůbeže.

Velice významnou roli hraje rybolov, který je ve vodách Jadranu zaměřen na lov tzv. modrých ryb, které nežijí trvale v Jaderském moři, ale jen tudy táhnou při cestě z jejich domova ve Středozemním moři. Jedná se hlavně o sardele, tuňáky, makrely atd. Tyto ryby představují hlavní zdroj příjmů z rybolovu, přes 70 %. V současné době se daří i umělému chovu ústřic a slávek.