Chorvatská flora se výrazně liší podle oblastí svého výskytu. Různých typů se tu nachází několik, ale nejznámější je zcela jistě středomořská fauna v oblasti pobřeží Jadranu, pro kterou je typická stále zelená vegetace a velké bohatství rostlinných druhů. Dále se tu nachází rostlinstvo vnitrozemské a také rostlinstvo horských oblastí.
Nejhustší lesy se nacházejí na západě Chorvatska a skládají se nejčastěji z buků, smrků, jedlí atd. V oblasti Dinárských hor byly lesy vykáceny, země zůstala kamenitá, ve vyšších polohách se vyskytují kleče, jalovce a pěnišníky.

Hranice středomořské stále zelené vegetace leží v nadmořské výšce cca 300 - 400 m.
Při pobřeží je nejvíce rozšířena rostlinná formace macchie (makchie), složená převážně z tvrdolistých, stále zelených a trnitých keřů, křovin a nízkých zakrslých stromů. Jedná se především o jalovec, myrtu, vavřín nebo řečík, které mají dobrou pařezovou výmladnost a snášejí dobře okus koz a skotu. Macchie jsou také často náhradními formacemi po zničených doubravách a borech.

Na suchých vápencových skalách roste frygana, kterou tvoří nízké řídké keře a byliny - pryšec, kozinec a šalvěj.

Lesů je na pobřeží velmi málo, i když v minulosti zde byly listnaté lesy rozšířeným porostem. Rostly v nich hlavně duby, javory a habry. Ve zbytcích lesů dnes převládá dub cesmínovitý (Quercus ilex).
Dalšími dřevinami planika (Arbutus unedo), rohovník obecný (Ceratonia siliqua), jehož plody známe pod názvem svatojánský chléb, lokvát japonský (Eriobotrya japonica) nebo vřesovec stromovitý (Erica arborea). Z jehličnatých stromů jsou nejrozšířenější borovice, zejména borovice přímořská (Pinus pinaster), pinie (Pinus pinea) a borovice černá (Pinus nigra).

Dále se na pobřeží vyskytují druhy, které sem byly přivezeny ze subtropického pásma a které zde našly ideální podmínky k růstu. Většinou se jedná o okrasné rostliny, které dodávají pobřežním oblastem exotický vzhled.. Jedná se hlavně o palmy, oleandry, agave, aloe, cypřiše atd.

K rostlinám, které se pěstují cíleně patří především olivovníky, citrusovníky, fíkovníky a především vinná réva.

Tradičními rostlinami pěstovanými pro užitek jsou olivovníky. Pěstují se podél celého pobřeží, nejkvalitnější olivy se sklízejí v okolí Dubrovníku a na ostrovech.

Slunné Chorvatsko je skutečným rájem pro vinnou révu, které se zde skvěle daří..
Celkově Chorvatsko produkuje okolo 67 % bílého a 33 % červeného vína. Chorvatské vinice přísluší ke dvěma vinařským regionům - ke kontinentálnímu, s převahou odrůd bílého vína (93 %), a k přímořskému, v němž vedou červené odrůdy (70 %). K nejrozšířenějším odrůdám patří vlašský ryzlink, rýnský ryzlink, sauvignon, chardonnay nebo tramín.

Fíkovníky a mandloně jsou méně náročné na teplo než olivovníky a pěstují se proto i dále ve vnitrozemí moře a ve výškách i nad 300 m n. m, např, v údolí Krky.

Citrusům včetně mandarinek se daří zejména v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku, dále se pěstuje i kiwi, meruňky, broskve a atd.

Modré voňavé lány levandule patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete v Chorvatsku spatřit. Nejen na ostrově Hvar, který je levandulí proslulý, ale i na jiných místech všude na pobřeží můžete obdivovat krásu a vůni této výjimečné rostliny.

Zvláštní endemickou rostlinou je dubrovnická chrpa, která roste na ostrově Mljet.